Dřeňové paprsky

Dřeňové paprsky jsou tvořeny různým seskupením parenchymatických buněk směřujících kolmo k letokruhům. Jejich úkolem je rozvádění zásobních látek (voda, asimiláty, minerální látky) v příčném (horizontálním) směru. Jsou vytvářeny kambiem. Podle doby vniku dělíme dřeňové paprsky na primární a sekundární (Obr. 3.8). Primární dřeňové paprsky se v dřevině vyskytují již od počátku jejího růstu. Vedou od kůry až po dřeň. Sekundární dřeňové paprsky se objevují až v pozdějším růstu dřeviny. Vedou od lýka do dřeva, jsou různě vzdálená od dřeně.

Obr. 3.8. Dřeňové paprsky

Dřeňové paprsky se nacházejí u všech dřevin (domácích i exotických), ale nemusí být vždy makroskopicky zřetelné. Šířka, výška, počet a hustota dřeňových paprsků je typická pro různé druhy dřevin, a proto jsou dřeňové paprsky důležitým diagnostickým znakem. U borovice a břízy se na 1 cm nachází až 3000 paprsků.

Dřeňové paprsky dělíme do tří skupin:

• Široké – jsou pozorovatelné na všech řezech, do této skupiny můžeme zařadit dub, buk, pajasan, habr ...
• Úzké – makroskopicky hůře viditelné s výjimkou radiálního řezu, kde můžeme pozorovat tzv. zrcátka. Můžeme sem zařadit akát, lípu, javor, jilm …
• Velmi úzké – makroskopicky nezřetelné. Např. jehličnany, kaštanovník, vrba, topol, jabloň ...

Na příčném řezu je můžeme pozorovat jako lesklé čáry vybíhající ze středu kmene ke kůře, u radiálního řezu jsou viditelné jako různě vysoké pásky kolmé na osu kmene a skvrny tzv. zrcátka. Na tangenciálním řezu je vidíme jako jemné svislé čárky.

Obr. 3.9. Dřeňové paprsky na tangenciálním řezu iroka

Obr. 3.10. Dřeňové paprsky na příčném řezu palisandru