Letokruhy

Letokruhy jsou tloušťkové přírůstky dřeva vytvořené za jedno vegetační období. V mírném podnebném pásmu je tomu většinou jeden rok. Naznačují nám tak věk stromu. Jeden letokruh, jeden rok života stromu. Počet letokruhů v mírném pásmu nemusí vždy souhlasit s věkem stromu. Při působení různých podmínek se letokruh nemusí vytvořit vůbec nebo naopak dochází ke zdvojení letokruhů.

Obr. 3.4. Jarní a letní část letokruhu

Ke zdvojení letokruhů dochází při zničení asimilačních orgánů mrazem, hmyzem nebo velkými klimatickými změnami (strom podruhé v roce nasadí nové listy, a tím se vytvoří druhý letokruh). Na rozdíl od normálních letokruhů je druhý přírůstek užší, ohraničení je méně znatelné. U dřeviny se letokruh nevytvoří, pokud stojí na velmi zastíněném místě, má nedostatek živin nebo je často seřezávána.

Letokruh se skládá ze dvou různě barevných vrstev jarního a letního dřeva. Jarní dřevo je světlejší část letokruhu. Skládá se především ze širokých cév, dopravujících živiny. Má nižší hustotu než letní část. Letní dřevo je charakteristické tmavší barvou a větší hustotou. Skládá se především z tlustostěnných vláknitých buněk a vodivých cév. Rozdílná stavba a vzhled mezi letním a jarním dřevem dalšího letokruhu vytváří tzv. hranici mezi letokruhy. Podíl letního a jarního dřeva má vliv jak na fyzikální, tak na mechanické vlastnosti dřeva. Větší podíl letního dřeva zaručuje lepší vlastnosti.

U různých druhů dřevin jsou letokruhy různě výrazně i strukturně odlišné, podle čehož můžeme rozlišovat:

• Jehličnaté dřevo, které se vyznačuje výraznou vrstvou letního dřeva a nejvýraznějším rozdílem mezi jarním a letním dřevem. Jarní dřevo tvoří světlejší část letokruhu a je výrazně měkčí. Podíl jarního dřeva bývá vyšší. Letní dřevo, které tvoří tmavší část letokruhu, je výrazně tvrdší a má dvakrát až třikrát větší hustotu.
• Listnaté kruhovitě pórovité dřevo, které má výrazné jarní dřevo. Je tvořeno širokými, často pouhým okem viditelnými cévami (o průměru 0,2-0,4 mm). Ty vytvářejí na začátku letokruhu výrazný pás. Na příčném řezu jsou pozorovatelné jako póry, na podélných řezech jako rýhy. V letním dřevě jsou cévy úzké, okem nerozlišitelné. Sdružují se však do skupin, které tvoří makroskopicky viditelnou strukturu letního dřeva. Se zvyšující se šířkou letokruhu se zvyšuje tloušťka letního dřeva, přičemž podíl letního dřeva v letokruhu je zpravidla větší. Z našich dřevin do této skupiny patří: dub, jasan, akát, jilm aj.
• Listnaté polokruhovitě pórovité dřevo, které se vyznačuje víceméně zřetelnou zónou světlejšího jarního dřeva, které vzniká seskupením většího počtu drobných cév (třešeň) nebo výskytem velkých cév s postupně se zmenšujícím průměrem (ořešák). Hranice mezi jarním a letním dřevem je méně výrazná než u dřeva s kruhovitě pórovitou stavbou.“
• Listnaté roztroušeně pórovité dřevo, které je bez výrazného rozlišení jarního a letního dřeva. Letokruhy jsou většinou zvýrazněné pouze úzkou tmavší (světlejší) vrstvou na hranici letokruhu, proto jsou špatně rozpoznatelné. Cévy mají přibližně stejný rozměr v rámci celého letokruhu a okem nejsou rozlišitelné. Do této skupiny patří např.: buk, habr, bříza, olše, topol, lípa.“

Šířka a stavba letokruhů se liší podle druhu dřeviny, klimatických podmínek ve kterých strom vyrůstal, stáří stromu (stářím jsou užší) a úrodnosti půdy. Dřeviny rostoucí v úrodnější půdě vytváří letokruhy širší. Letokruhy v celé šíři kmene nemusí být vždy stejně široké. To se stává, když je dřeň excentricky posunuta (touto poruchou trpí až 75% stromů rostoucích v tropech). K tomuto jevu dochází pokud strom musel čelit různým povětrnostním vlivům z jedné strany kmene (Obr. 3.7.). Šířka letokruhu je různá i u dřevin rychle rostoucích (Obr. 3.5.) a pomalu rostoucích (Obr. 3.6.). Rychle rostoucí dřeviny nalezneme v teplém podnebí. Dřevo je řidší, má menší pevnost, a tím hůře odolává škůdcům a nemocím. Letokruhy u těchto dřevin jsou širší. Mezi rychle rostoucí dřeviny patří například topol, který může mít letokruhy širší než 1 cm. Letokruhy pomalu rostoucích dřevin jsou užší. Tyto dřeviny rostou na horách, kde musí čelit horším klimatickým podmínkám. Pomalu rostoucí dřeviny se dožívají vyššího věku, lépe odolávají škůdcům.

Obr. 3.5. Rychlý růst dřeviny

Obr. 3.6. Pomalý růst dřeviny